ZMĚNA JE ŽIVOT ANEB UŽ NEBUDU PECIVÁL...

AHOJKY KRÁSKY ☺

Už je načase, abych ze sebou něco začala dělat, abych se ve třiceti vůbec mohla pohnout a nelezla o berlích. Ano, až takhle zoufale na tom jsem. Stále mě bolí hlava, mám zablokovaný krk a vůbec si pořád stěžuju, jak mě píchne tam a tam. Je mi teprve 22, ale občas mi přijde, že moje babička je daleko vitálnější, než já. A čím to je způsobeno? No budu upřímná ... je to zkrátka tím, že jsem lenoch obecný a nedokázala jsem se nikdy k něčemu dokopat. A když už se mi to někdy povedlo, tak mi to vydrželo zhruba týden a já byla zase zoufalá, že jsem to nezvládla a opět se na nějakou snahu vybodla. V tomto článku se dozvíte, co jsem dělala nebo dělám špatně a jak se to snažím změnit ☺

Sport mi nikdy nic neříkal, naši mě k němu ani nikdy nevedli a tak jsem neměla důvod něco takového vůbec zkoušet. Tělocvik jsem nenáviděla a byla jsem v tom i hrozně levá. Zadýchám se i při chůzi do schodů a při dobíhání na autobus jsem div neomdlévala. 

Když na Instagramu, YouTube nebo na blozích vidím, jak každý cvičí, jí zdravě a má vypracovaný tělo, tak si říkám, že tohle já nikdy nedokážu, nebaví mě cvičení, nechce se mi jíst zdravě. Ale ono je to právě všechno o tom pozitivním přístupu a musíte si říct, co od toho všeho vlastně očekáváte. Nechci to dělat pro to, abych zhubla a měla viditelný buchtičky na břiše, ale jde mi hlavně o zdraví. Abych právě nebyla ve třiceti shnilá a mohla se vůbec hýbat. Už se dál nechci tak hrozně zadýchávat při sebemenší tělesné aktivitě. Nechci, aby mě při každém pohybu něco bolelo. Chci tělo zpevnit. Musím s tím už zkrátka něco udělat!!!. Chtěla bych zpevnit a vyrýsovat hlavně nohy a boky, jelikož jsem prostě postavou obří hruška. Jak už jsem se odblokovala od velkého stresu, tak jsem začala více jíst a ono se to holt ukládá do boků, kor když se člověk nehýbe a má sedavou práci, tak to asi z těla jen tak neodejde. Od pasu nahoru jsem hubeňoučká a i když dole nejsem nějak oplácaná, tak v poměru s vrškem to dole působí hodně rozjetě a vůbec se mi to nelíbí. Takže chci zadek a stehna  trochu zpevnit (ne zhubnout) :).

S jídlem to taky nebylo zrovna valné. Jedla jsem nepravidelně, maso skoro žádné a k tomu vlastně minimum bílkovin a navíc hodně nezdravě. Smažená jídla u mě byla na denním pořádku, hranolky a brambůrky, to bylo moje. Zeleniny a ovoce jsem vlastně také moc nejedla a po většinu času jsem se cpala hlavně namazanými rohlíky a to mě už přestalo bavit. Také tekutin jsem moc neměla, zvládla jsem vypít jednu skleničku vody za den a neměla jsem vůbec žízeň. To bylo úplně špatně. Ale s radostí musím říct, že tento problém jsem už odstranila a jsem za to neskutečně šťastná :). Naučila jsem se mít přes den automaticky žízeň. Byl to sice boj, ale byla jsem trpělivá a nutila se pořádně pít a postupně přidávat víc a víc vody a ono to nakonec šlo. Teď už nevypiju jen jednu skleničku vody, ale minimálně 1,5l za den a snažím se pořád zlepšovat a zlepšovat. Už mi tělo samo řekne, že má žízeň, takže to beru jako velký pokrok a jsem na sebe pyšná, že jsem to vydržela a nevzdala to ☺. S jídlem už jsem to také zlepšila, ještě mám co dohánět, ale je to na dobré cestě. Hrozně jsem si teď oblíbila saláty, neustále v nich něco obměňuji a zkouším různé kombinace. Saláty si teď dělám i několikrát týdně a hrozně mi zachutnaly. Jím hlavně pravidelně a zařadila jsem i nějaké to ovoce i zeleninu.

Chci to stejným způsobem udělat i s tím cvičením a začínat postupně. Já totiž vždycky zkoušela takové ty 30 dní challenge, při čemž jsem byla už třetí den odrovnaná, nebavilo mě to a proto jsem to vzdala. Já se chci po cvičení cítit dobře, mít dobrou náladu a dělat to pro radost a zdraví, ne proto, že musím nebo abych rychle měla všechno vypracovaný .... to by pak nikam nevedlo. Nedám si hned ze začátku ty nejtěžší cviky. abych se pak týden nemohla hýbat. Začnu pozvolna. Už jsem si i našla cviky, které mě baví a zdají se mi účinné.

Takže nějak takhle začínám a tentokrát to hrozně moc chci dodržet, protože chci být zdravá a ještě nějakých těch pár let vydržet, haha ☺.

Pokud jste dočetli až sem, tak moc děkuji ♥. Chtěla jsem se Vám vypovídat, jak to teď vlastně mám a co mám v plánu, tak držte palce, ať vydržím :).